Zpět
Foto na Rajčeti
>>>
Awashiho 2. narozeniny a výlet s Ayrinkou >>>
KVĚTEN 2010
Teda, to
nám to utíká. Máme za sebou
první
víkend v květnu a hned dvě dlouhé
procházky. V
sobotu jsme se vydali s
páníčkama za
naším Kubou do
práce. Pracuje jako kuchař v jedné hospůdce na
druhém konci Plzně. Takže asi desetikilo-
metrová procházka. Awashi
opět nezklamal a
asi po kilometru už byl špinavej jako prase.
Páníček ho totiž pustil do strouhy
a okamžitě se Awashimu udělali černé
podkolenky.
Ještě, že je samočistící akita a než
jsme proběhli
městem, bahno stačilo
opadat. Tahle procházka se
nám
líbila, sluníčko moc nepálilo a my
měli tolik
čuchání, že jsme ty kilometry ani
nevnímali.
Hned druhý den
jsme se šli
podívat do centra na Oslavy osvobození.
Prošli
jsme dva vojenské tábory,
náměstí a taky
otevřenou scénu u Pekla.
Všude jsme budili
zaslouženou pozornost. Dva vychovaný a
poslušný
medvídky lidi jen tak ne-
potkaj. Nechávali jsme se hladit, teda
spíš Awashi, já na to moc nejsem a
dokonce jsme
museli vydržet i focení s cizíma
lidičkama. Naši si poslechli
pár
písniček od Roháčů a jejich
oblíbené
Strašlivé podívané a pomalu
se vyrazilo k
domovu.
V té chvíli začalo
pršet a tak se už
nikde nezastavovalo a mazalo se domů. Stejně jsme dorazili
promočení, tak teď to mu-
sím rychle dopsat, usušit
se, napapat,
vstřebat zážitky a odpočinout. Zatím můžete
mrknout na
pár foteček....
A máme tu oslavence. Awashi
slavil 22.5.2010 své druhé narozeniny a aby
nám ostatním to nebylo líto, dostali
jsme talíře se
syrovým masem.
Páníčkové nás
tím dokázali alespoň na půl hodinky zaměstnat.
Jako dáreček k
narozeninám panička naplánovala
procházku s naší kamarádkou
Ayrinkou. Tak jsme všichni vyrazili do Ho-
loubkova a zjistili ( alespoň
páníček ), že nepůjde o procházku, ale
dálkový pochod. Ony totiž obě turistky mažou med
okolo
pusy a nakonec se obyčejná
procházka mění na 15-ti až 20-ti km tůru.
Nám to samozřejmě nedělá problém, jen
se v takovém
počasí musíme trochu
chladit. Takže jako první do škarpy s vodou
vletěla Ayrinka a Awashi nezůstal moc dlouho pozadu. Já,
starý estét a
Čipulín jsme se drželi trochu zpátky a pili jako
civilizovaní pesani z misky. Po pár kilometrech
cesty se Awashi s
Ayrinkou rozhodli, že asi nevoní
tím správným způsobem a tak se
šli vyválet do něčeho, co připomínalo
krmelec. Ovšem ten
přístřešek byl
plný nějakých pilin s bahnem a tak se oba
zadělali až běda. A ta vůně, nebo spíš smrad byl
cítit i na 50 metrů.
Páníček fotil jak o život,
jen ten odér se prý nedal zachytit. A
také byla škoda, že se nepovedlo vyfotit Ayrinku,
jak šplhá na
strom za nějakým
provokujícím ptáčkem. Naše
první delší zastávka byla u
rybníka, kde jsme si drobátko odpočali. Ayrinka
se vykoupala a tak jediný
smradlavý pes, který dostal přezdívku
" Šlapetka " zůstával Awashi. I když jsou
prý Akity samo-
čistící, ten
parfém na něm vydržel až domů. Po osvěžení a
odpočinku jsme pokračovali a nebýt mého
výletu do lesíčka za
zvířátkama ( srnky,
zající a prasata ) se už nezastavovalo.
Ještě že jsou holoubkovské lesy bez lidiček a
hlavně hajných. Mů-
žeme tam běhat na volno klidně pár
hodin. Prostě paráda.
Užili jsme si
bezvadný sobotní výlet,
musíme poděkovat Ayrince za pozvání a
vymyšlení trasy, důkladně jsme se proběhli
a i Čipíček se svýma
malinkýma nožičkama byl spokojenej.
Největší překvapení nám
nachystal Awashi, který se po příjezdu
domů svalil na sedačku a čučel na televizi.
Předběhl i páníčka a to už je co říct.
Ještě jednou děkujem za
pozvání na výlet ( podle
páníčka tůru, nebo spíš
týrání ) a teď můžete mrknout na
pár foteček na
Rajčeti...
Zpět